Alergická kožní onemocnění jsou v psí populaci, stejně jako v té lidské, bohužel na vzestupu. A pokud nejsou včas a správně zaléčena, stává se z nich nepříjemný a úporný problém. Psímu parťákovi ubírají na radosti ze života a páníčkovi přidávají vrásky.
Podle různých průzkumů tvoří pacienti s kožními potížemi až 30% všech případů, které veterináři v ordinacích řeší. Nejčastěji psy trápí svědivost kůže na různých místech těla a také uší.
Alergie neboli přecitlivělost je přehnanou reakcí imunitního systému na určitou látku v prostředí. Taková látka se pak nazývá alergenem. Mezi nejčastější alergeny u psů se řadí bleší sliny při poštípaní blechou, některé složky potravy (zejména bílkoviny z masa), pyly, trávy, plísně, roztoči… Rozlišujeme několik typů alergických kožních onemocnění, které mají v některých směrech odlišné „know-how“, jak je zvládnout.
Výzvou pro veterináře na počátku každého svědivého kožního onemocnění bývá, co nejrychleji pacientovi od nepříjemného pocitu pomoci. Dlouho byly jediným efektivním nástrojem v jejich rukou pouze kortikoidy. Jsou to levná léčiva tlumící svědivost rychle a dobře. Nevýhodou jsou jejich časté a výrazné vedlejší účinky – jmenujme například ten nejčastější praktický problém, kterým je zvýšená žíznivost léčeného pacienta a následně logicky i zvýšená potřeba venčení. Domácí „loužičkové nehody“ nejsou v průběhu léčby vzácností, což může být zejména u větších bytových psů značně frustrující pro obě strany. Samostatnou kapitolou jsou potom nežádoucí účinky spojené s dlouhodobým či trvalým užíváním kortikoidů – z dlouhého seznamu, k čemu kortikoidy přispívají, jmenujme například obezitu, hormonální choroby jako je Cushingův syndrom či cukrovka, snížení obranyschopnosti organismu aj. Dalším silným, ale rizikovým lékem používaným pro některé urputné případy, je cyklosporin. Kromě nutné velké opatrnosti při jeho předepisování je nevýhodou (oproti levným kortikoidům) i jeho vysoká cena a delší doba nástupu efektu (týdny).
Není proto divu, že veterinární medicína neustále hledá nové možnosti, jak zbavit pacienty svědivosti a ekzému rychle, efektivně a pokud možno bez nutnosti použití kortikoidů. Kopírovaly se vzory z humánní medicíny, ukázalo se však, že tudy cesta nevede. Antihistaminika (bezpečné a dobře známé „prášky na alergii“ typu Zyrtec, Dithiaden aj.) ani specifická alergenová imunoterapie, rovněž notoricky známá u lidských pacientů (tzv. desenzibilizace, kdy se pacientovi injekčně aplikují upravené dávky alergenu s cílem snížit reaktivitu imunitního systému na alergen) u pacientů psích ale zdaleka nedostahují kýženého efektu.
V současné době už jsou k dispozici nové možnosti, jak psím pacientům od svědivosti pomoci rychle, efektivně a s minimem rizika nežádoucích účinků.
Přelomovým, úplně prvním veterinárním lékem přímo určeným pro rychlé utlumení svědivosti a pro dlouhodobou léčbu psích pacientů s atopickým ekzémem, se staly tablety, které se snadno podávají, umí velmi rychle pomoci od svědivosti (už během několika hodin po podání), jsou dobře snášené a mají oproti kortikoidům minimum vedlejších účinků i při dlouhodobém podávání. Lék působí cíleně na zánětlivé buňky i na kožní nervová zakončení. Hlavním „viníkem“ vzniku pocitu svědivosti je cytokin (malá bílkovina produkována buňkami imunitního systému) zvaný interleukin-31, který se umí navázat na receptor buněk. Účinná látka po navázání interleukinu-31 na buněčný receptor zablokuje činnost enzymu Janus kinázy, a tímpádem nedojde k podráždění buňky a nevzniká svědivost.
Druhou vynikající možností léčby je přípravek, který umí v těle psa vychytat interleukin -31 ještě dříve, než se naváže na buněčný receptor. Aplikuje se jednou měsíčně ve formě injekce.
Je dobře, že konečně i ve veterinární medicíně je možnost léčby alergických kožních onemocnění moderní, bezpečnou a finančně dostupnou biologickou léčbu, která zajistí rychlou a efektivní úlevu. Samozřejmě ani kortikoidy neházíme s nástupem nové generace léčiv úplně do koše, pouze jejich využití můžeme díky moderní léčbě omezit na nezbytné utlumení některých krátkodobých vzplanutí, kdy jsou nám dobrým sluhou, ale nikoli zlým pánem, jak tomu bylo dříve.
V neposlední řadě je třeba nezapomínat, že boj s alergií není jen o podávání efektivních léků, ale i o dodržování léčebných opatření, jako je například striktní podávání hypoalergenní veterinární diety, trvalá ochrana psa proti zevním parazitům a potírání doprovodných bakteriálních či kvasinkových infekcí. To vše vyžaduje dobrou spolupráci s ošetřujícím veterinářem a pravidelné kontroly v dobách zlých i dobrých. Spokojený pes, který si bude užívat už jen drbání od páníčka za ušima, je pak tou největší odměnou.
MVDr. Lucie Nejedlíková, Vet. klinika Gabrid, Brno
Nejnovější komentáře